středa 30. července 2008

Holiday in Cornwall

Máme za sebou první dovolenou, která trvala sice jen 3 dny, ale o to víc stála za to. Rozhodli jsme se, že se pojedeme podívat na nejzápadnější cíp Anglie, a tak jsme odjeli do hrabství na jihozápadě ostrova, do Cornwallu. Cílem bylo hlavně divadlo Minack Theatre, které je vybudvané po vzoru divadel římských, a to přímo vytesané do útesu, takže když si sednete na sedačku a podíváte se na jeviště, těsně pod ním a před vámi je široko daleko jen moře = úžasný zážitek. Minack Theatre je asi 10 mil od land´s endu, tedy přeloženo konce země, konce Anglie. Turisticky hojně navštěvovaná, ale víceméně ničím nezajímavá část ostrova, kde si můžete za 10 liber nechat udělat fotku z rozcestníku, na kterém stojí, že New York je 3147 mil daleko.
Poté jsme se vydali do městečka Penzance, kde jsme se nechali zlákat a koupili si výlet lodí, na kterém uvidíte : delfíny, tuleně, exotické ptáky a spoustu dalších mořských živočichů!!! tak nějak zněla reklama..a realita? viděli jsme jednoho tuleně a jednoho kraba - no NEKUP TO !!! :-)
Nakonec jsme se stihli podívat do přístavního města Plymouth, kde zrovna probíhala výstava starých anglických autobusů - Double Deckerů. Kromě jiného je v Plymouthu i velmi známý maják, který se objevuje na téměř každém propagačním letáčku Cornwallu.

Více ve fotkách, které najdete ZDE.

pondělí 7. července 2008

Konečně nám začaly prázdniny!!!

Tak to máme všechno za sebou... V posledním měsíci jsme stihli odletět domů, účastnit se skvělého divadelního festivalu Sítko (www.sitko.jamu.cz), Bc. Jiťa konečně zvládla odstátnicovat, také jsme se účastnili Tance Praha, poprvé jsme ztratili foťák, pak jsme přiletěli, už jsme si stihli koupit foťák nový, do toho jsme zachránili koně schváceného kolikou a po tom všem přichází zasloužený odpočinek a jen a jen dobré vyhlídky. A protože toho všeho bylo hodně a potřebujeme to všechno vytřepat z hlavy, kam jinam jsme mohli zajít, než...
Nedaleko od nás stojí zábavný park "Thorpe Park". Byl by to docela obyčejný park, nebýt jedné atrakce, která vás zaboří do sedačky ve zrychlení 130 Km/h za 2,3 sekundy.... tak trošku mazec.. Na atrakci jsme stáli 75 minutovou řadu a samotná atrakc trvala 15 sekund...taky mazec. Výlet jsme si udělali s Pepou..naším českým kamarádem, bohužel bez jeho přítelkyně, protože Thorpe Park prostě není pro všechny.
Bylo toho tolik, e pomalu nezbyl čas na focení, ale pár kousků se podařilo a ty jsou ZDE
Dole je k nahlédnutí pár videí....

První video jsme našli na youtube a je ze zmiňovaneé atrakce Stealth, asi té nejpřitažlivější, nejrychlejší, nejvyšší...


Po kliknutí na tento text (oficiální stránky parku) je možno si prohlédnout videa z jednotlivých atrakcí.

úterý 3. června 2008

Jak byl Mara lovit letadla....


Nedávno byla krásná neděle. Co s ní? Jíťa se momentálně připravuje na svoji "big exam" - tedy velkou zkoušku a já se probudil asi 30 min. po poledni, a přemýšlel, jak si neděli co nejlépe užít. Vzpoměl jsem si, že jsem nedávno na jedné z místností v našem bytě četl článek v Reflexu, který hovořil o takzvaných spotterech, čili "lovcích letadel". Jedná se o dospělé lidi, zejména muže, kteří v sobě skrývají stále kus dětské, respektive klukovské duše a přitahuje je pohled na ten obrovský kolos vážící několik tun, který se dokáže docela ladně vznést na oblohu do výšky desítek tisíc metrů.
Nevím čím to, ale poaždé, když jsme doposud letěli letadlem, nejvíce času jsem strávil v některé z letištních restaurací s dobrým výhledem na přistávací dráhu. Tak nějak mě ti ptáci také přitahují. A proto volba, jak strávit toto nedělní odpoledne byla více než jasná.
Jako první věc byla výběr vhodného letiště. London Heatrow máme nejblíže od domu a je také z londýnských to nejvíce frekventované, takže s tím jsem si hlavu dlouho nelámal. Pak stačilo najít v mapě vhodnou cestu a pokusit se letiště objet tak, abych našel tu nejvýhodnější pozorovací pozici. V daném článku, který jsem v Reflexu četl mluvil jeden ze spotterů o ruzyňském letiště, že se schází kdesi na polní cestě, ze které je výhled nejlepší. Když jsem si představil sám sebe tady v Anglii, jak hledám kousíček od nejvíce frekventované dálnice nějakou polní cestu, docela mě zamrazilo a na chvíli jsem to chtěl i vzdát, ale to už jsem byl na cestě a otáčet se přeci nebudu.
Napojil jsem se na cestu vedoucí těsně kolem kraje Heatrow. Říkám si, tady někde bych mohl zastavit a počkat, jestli něco uvidím, když najednou podjedu most a na chodníku vedle cesty je v řadě za sebou zaparkováno asi 30 aut. To byla příležitost pro mě! Auto jsem nechal hned na kraji a šel se trochu porozhlédnout. 30 aut zaparkovaných na chodníku se přeci nevidí jen tak. Kde jsou a proč parkovali zrovna tady? Z této myšlenky mě ale už vytrhl obrovský, až megalománský hřmot, který zaburácel přímo nademnou. Obrovské letadlo, snad nějaký Boeing či podobný borec přistával na letiště. A v tom jsem spatřil něco, co ve mě vyvolalo smích, ale zároveň i trochu dojetí. Asi 40 metrů dál ve stínku byla skupinka lidí. Byli to pouze muži. Seděli na svých rybářských židličkách, v rukou fotoaparáty s objektivi delšími než mé dlouhé předloktí, v druhé ruce tiskli vysílačku, ze které se pokoušeli odchytit jakési zvuky, které by se snad dali připodobnit pilotům hlásícím se kontrolním věžím. Tu a tam se objevila knížka "Všechny letadla světa", ve které si tito angličtí gentlemani odškrtávali letadla, které již na vlastní oči viděli nebo vyfotili a vášnivě nad nimi diskutovali.
Bylo to něco úžasného, když se z lidí, které běžně potkáte ve městě, v bance za přepážkou, v obchodě, jako zmrzlináře nebo pekaře stanou děti. Děti, které jsou naplno fasninovány svým snem a místo na ryby chodí na Heatrow na letadla...

Par fotek ZDE


Kdyz nad Vámi asi v desetimetrové výšce proletí hoodně velký letadlo, je to svým způsobem trošku adrenalinový zážitek. A taky pěkný rachot. Jak to skutečně vypadá může alespoň trochu přiblížit video níže.

sobota 17. května 2008

The wizard of OZ

Nedávno jsme byli na dalším divadle, tentokráte dětském. Naše Olivie (nejstarší dcera) nastudovala spolu se svými spolužáky muzikál "The wizard of Oz" - nebo-li Čarodějnici ze země Oz. To vše v rámci předmětu Drama, který mají ve škole. Před divadlem jsme s úsměvem na tváři vzpomínali na své první herecké zkušenosti, Mara na svou dosud nejslavnější divadelní roli- "Brouka Pytlíka" v příbězích O Ferdovi Mravencovi a Jiťa zase na ústřední roli Lišky v pohádce O Lišce :-)
Jako divadla znalí jsme od tohoto dětského představení čekali vše....trému, různě zšité kostýmy, nějak namalovanou scénu a hlavně dětskou přirozenost, která je na těchto představeních právě to úžasné. Co jsme viděli, nás ovšem velmi překvapilo. Učebna Drama, ve které jsme se ocitli, je vlastně takové malé( s kapacitou asi 100 míst), ale velmi dobře technicky vybavené divadlo. Žádné tvrdé židličky tvořící hlediště pro rodiče, ale doslova červená křesla, podobající se těm z kin Imax.
V představení, které jsme shlédli učinkovalo 70(!) dětí a vedli je pouze 2 učitelé. Jejich herecké výkony byly dokonale dokonalé s jemnou příchutí dětskosti, která dodala celému večeru sparávnou besídkovskou atmosféru. Za scénu a kostýmy by se nemuselo stydět leckteré české profesionální divadlo. Nu a celkový dojem z celého večera se řadí k těm, na které se bude dlouho s úsměvem vzpomínat...
Naše Olivia hrála v tomto příběhu hlavní roli, tedy postavu Dorotky.. a níže je menší ochutnávka z jejího (na její věk - 12let) úžasného zpěvu!
Dříve, než spustíte video, vypněte hudbu, která na našich stránkách hraje, a to uděláte v přehrávači vpravo.



A ještě něco málo o samotném příběhu The wizard of Oz:

V příběhu je malá Dorotka spolu se svým pejskem přenesena tornádem z Kansasu do kouzelné země Oz. Aby se dostala zpět, musí se vypravit na dlouhou cestu do Smaragdového města, kde žije mocný čaroděj. Doprovázejí ji tři společníci: Strašák, Zbabělý Lev a Plechový Dřevorubec. Po cestě číhá mnoho nebezpečí a navíc si na Dorotku brousí zuby Zlá čarodějnice Západu. To se jí nakonec povede a vše dobře dopadne.

Příběh pochází
z Ameriky, kde byl již v roce 1939 zfilmován. Dostal 2 Oscary za hudbu a na Oscary za nejlepší film, kameru, výpravu a speciální efekty byl navržen.

čtvrtek 8. května 2008

Agentura za všechny prachy...

Pár našich známých a kamarádů se s námi zkontaktovalo, že by rádi odjeli o prázdninách pracovat sem, do Anglie. Jak už jsme dříve psali, možností je několik, existují různé druhy práce a různé cesty k tomu, jak práci sehnat. Nejen v Česku, ale i v Aglii existují agentury, které "pomáhají" lidem z Česka a Slovenska k "rychlým a dobrým výdělkům". Bohužel ne všechny agentury se chovají seriózně.
Tento týden odvysílala televize Nova ve svém pořadu Na vlastní oči reportáž o některých praktikách některých anglicko-českých agentur...Ne že bychom jim všechno věřili nebo byli členy fanklubu TV Nova, ale pokud chcete skutečně do Anglie odjet a sehnat si job přes agenturu, stojí se na tuto reportáž určitě podívat.
Odkaz na ni ZDE.

neděle 4. května 2008

Victor Hugo: Les Miserables

Před necelými 23 lety se uskutečnila světová premiéra muzikálu, který je dnes nejdéle hraným muzikálem na světě. Momentálně se krom jinde hraje také v Londýně, ve Queen´s Theatre, kde bylo odehráno již přes 8,500 těchto představení. Muzikál vidělo přes 54 miliónů diváků, hrál se ve 249 městech a byl hrán v 21 různých jazycích. Řeč je o románu francouzkého spisovatele Victora Huga - BÍDNÍCI.
To co o muzikálu bylo napsáno nebo jsme se od našich domácích dozvěděli nás uchvátilo natolik, že jsme se rozhodli na tento muzikál určitě zajít. A nelitovali jsme. Byla to naše první zahraniční muzikálová zkušenost a i po té řádce různých českých adaptací světových her jsme po představení odcházeli s pocitem, který jsme po shlédnutí muzikálu u nás nikdy neměli, s pocitem, který v nás ještě nadlouho zůstal. Příběh a hudba, která se na nás přes 2,5 hodiny valila nás vtáhla do děje tak, že když jsme vycházeli po představení z divadla do právě rodícího se londýnského nočního hemžení, připadali jsme si jako v jiném světě, do kterého se nám vůbec nechtělo.
Když jsme vybírali, na který muzikál půjdeme, často padla otázka: "A co když tomu nebudeme rozumět?" Proto jsme se před vstupem do Queen´s Theatre vybavili asi 5ti stránkami o příběhu Bídníci. Po představení jsme ale zjistili, že to vůbec nebylo třeba...
Jak řekl Svěrák v jednom ze svých filmů: "Hudba, to je nejmocnější zbraň na světě." Nepotřebovali jsme překlad ani číst program jednotlivých obrazů. To všechno si nás podmanilo natolik, že při konečné scéně, kdy hlavní hrdina Jean Valjen (o jehož životním příběhu Bídníci jsou) odcházel na pravdu Boží, jsme se krom ostatních postav s ním emotivně loučili také, a věřím, že většina okolosedících posmrkujících a popotahujících diváků také.
Zkrátka londýnské zpracování tohoto muzikálu od mizanscény, kostýmů, kulis, hudby, zpěvu, hereckých výkonů až po předání příběhu k divákovi je skutečně GENIÁLNÍ. A nedivil bych se, kdybychom na Bídníky šli ještě jednou.

Něco málo o knize a příběhu:
Les Misérables (francouzsky ubozí, nešťastní, mrzáci, atp. překládáno jako Bídníci či Ubožáci), je román Victora Huga z roku 1862. Tento román byl velmi úspěšný a prakticky ihned po svém vydání byl přeložen do mnoha jazyků. Postupem doby byl mnohokrát zfilmován a i jinak zpracováván, přestože od jeho vydání uplynula již dlouhá doba, často se k němu vrací mladí intelektuálové.

Román Bídníci působí nespojitě a jediným dějovým pojítkem je hlavní postava Jean Valjeana, což je nejprve vězeň číslo 24601. Jean Valejan byl odsouzen za krádež chleba k několikaletému vězení, kde se z něj díky péči biskupa Myriala stane slušný člověk. Po návratu z vězení se stane úspěšným podnikatelem, který svého bohatství využívá ve prospěch chudých. Jako protiklad chování Jeana Valjeana je v knize zdůrazňováno chování policejního prefekta Javerta, který se tak stává příkladem „zlé“ moci.

Román je rozdělen do pěti částí, každá část rozdělená do knih a každá kniha se dále dělí na kapitoly. Ačkoli v tomto dělení kapitoly zpravidla nepřekročí několik stran, má kompletní kniha přes 1200 stran. Jednotlivé kapitoly na sebe v některých případech navazují, ale mnoho kapitol je odbočkou někam mimo dějovou linii a jsou tak vlastně jen vyprávěním mimo. V díle je obrovské množství postav, které nemají význam pro celou knihu, ale jen pro její jednotlivé části. To často vede ke zkraceným vydáním, u nichž se podstatně zvyšuje čtivost a přehlednost díla. V románu nalezneme řadu úvah na téma společnost, náboženství, etika a politika, tyto úvahy jsou často odbočením od děje a v některých případech není zcela jasné co tím chtěl autor říci a proč to říká.

Význam knihy, podle větší části kritiků i recenzentů spočívá v boji s předsudky a ukázáním nespravedlnosti společenského řádu. Při hlubším pohledu na knihu nelze nevidět snahu k tendenčnímu pojetí, které v té době bylo velmi populární a které směřuje jasně proti společenským zvyklostem a tradicím.

8 října 2006 to bylo přesně 21 let od uvedení Bídníků na muzikálová prkna a u této příležitosti se konala oslava, z které existuje i krátké video, které si můžete níže pustit. Obsahuje ty nejznámější melodie z tohoto muzikálu.
Před spuštěním vypněte, prosím, hudbu která na našich stránkách hraje, a to uděláte v přehrávači vpravo nahoře.



Pár informací o muzikálu Bídníci

Světová premiéra: 8.10.1985 - Barbican Theatre London
Země původu: Francie
Hudba: Claude-Michel Schönberg
Texty: Alain Boublil a Jean-Marc Natel
Anglické texty: Herbert Kretzmer
Producent: Cameron Mackintosh
Oficiální mezinárodní web (v angličtině): lesmis.com

Bídníci byli 2x uvedeni v ČR a to v letech 1992 a 2003 - 2006
Český překlad: Zdeněk Borovec

V roce 1995 se uskutečnil v Londýně v Royal Albert Hall koncert tohoto muzikálu, na jehož konci vystoupilo i 17 mezinárodních Jeanu Valjeanů, tedy 17 různých zpěváků z celého světa, kteří vytvořili v jejich zemi hlavní postavu v adaptaci muzikálu. Mezi nimi i čech Jan Ježek. Na záznam z vystoupení je možné se podívat ve videu níže.


čtvrtek 1. května 2008

Happy Birthday, William ! ! !


V letošním roce oslavil anglický dramatik a básník WILLIAM SHAKESPEARE úctyhodné 444. narozeniny. A proto jsme se rozhodli je řádně oslavit s ním!

Nejdříve však něco málo o něm samém: O jeho životě se toho mnoho neví, dokonce ani přesné datum narození není známo, tradičně se však uvádí datum 23.4.1564, jisté je však pouze, že byl pokřtěn 26.4. Jeho otec John pracoval zřejmě jako rukavičkář a jeho matka Mary pocházela ze staré zemanské rodiny. Před rokem 1592 se Shakespeare připojil ke kočovným divadelníkům. Roku 1592 přišel do Londýna. V letech 1593 až 1594 byla londýnská divadla zavřená kvůli epidemii moru, Shakespeare psal poezii pod ochranou hraběte Southamptonského.Po této epidemii se stal členem nové divadelní společnosti Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain's Men), kde působil jako herec a dramatik. V roce 1599 se společnost Lord Chamberlain's Men přemístila do divadla Globe a Shakespeare se stal vlastníkem jedné jeho desetiny. Díky tomu byl výrazně lépe zajištěn — předtím dostával za hru asi 6 liber. Když roku 1613 Divadlo Globe vyhořelo, přesunula se společnost do divadla Blackfriars. Pro Shakespeara však končí dramatická tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště, kde zůstane až do smrti.

Je plně renesančním autorem a jeho dílo je zcela světské. Ženy vynikají čestností a hrdostí. Pro jeho dramata je typický tzv. blankvers — nerýmovaný verš.
Něco málo s jeho díla:

Historické hry

* Jindřich IV. (Henry IV), dva díly 1598 - 1600
* Jindřich V. (Henry V) 1599
* Jindřich VI. (Henry VI), tři díly 1591
* Jindřich VIII. (Henry VIII) 1611
* Král Jan (King John) 1597
* Richard II. 1596

Komedie

* Jak se vám líbí (As You Like it) 1601
* Komedie plná omylů (The Comedy of Errors) 1593
* Sen noci svatojánské (A Midsummer-night's Dream) 1596
* Večer tříkrálový (Twelfth Night) 1602
* Veselé paničky windsorské (The Merry Wives of Windsor) 1601
* Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) 1594

Tragédie

* Hamlet 1604
* Král Lear (King Lear) 1606
* Macbeth 1606
* Othello 1605
* Romeo a Julie (Romeo and Juliet) 1595

NICMÉNĚ,
v divadle Globe se minulý týden slavilo a v neděli před naším "skokem na Moravu" jsme slavili také. Shakespeare měl narozeniny a pro nás to byl svátek. Kromě volného vstupu do divadla Globe jsme zažili neuvěřitelnou atmosféru, kdy naplněné ochozy tohoto alžbětinského divadla sborově zpívaly "Happy Birthday, Shakespeare" - to můžete vidět ve videu níže. A celá akce nás jen utvrdila v tom, že si do tohoto divadla určitě musíme na nějaké představení zajít...






Fotky z výstavy a divadla Globe - TADY



DIVADLO GLOBE


Divadlo Globe má skoro každý spojené s osobou Williama Shakespeara. Shakespeare byl členem a podílníkem divadelní společnosti nazývané Služebníci lorda komořího. Svá představení hráli v Divadle Jamese Burbage. Roku 1597 jim však vypršel nájem na divadlo, což znamenalo velké potíže. Bylo třeba něco podniknout. Divadelní společnost se rozhodla ukrást své vlastní divadlo na základě prošlé smlouvy, kde se psalo, že pokud budou chtít, mohou divadlo rozebrat. Divadlo přesunuli na jižní břeh řeky Temže a pojmenovali ho Globe. Byl to vynikající tah, Služebníci lorda komořího zachránili své divadlo i své kariéry. Jednu chybu však udělali, střechu nového divadla vyrobili z hořlavých došek. V létě roku 1613 Globe do základů vyhořel. Oheň způsobilo dělo, ze kterého vystřelili při představení. Dělo se nestrefilo a zapálilo doškovou střechu. Podílníci měli povinnost postavit nové divadlo. Tato verze Globu přežila 30 let, dokud nebylo divadlo z nařízení puritána Olivera Cromwella uzavřeno. Samotná budova byla v roce 1644 stržena.

Ke konci 20. století byl po přestávce trvající 350 let postaven další Globe. Americký herec a Shakespearův milovník Sam Wanamaker se rozhodl, že v Bankside postaví přesnou repliku Globu. Teď zde stojí divadlo tak, jak vypadalo za Shakespearových časů. V Globu probíhá každoročně letní sezóna Shakespearových her a také je zde největší trvalá Shakespearova výstava na světě.

V roce 1999 byla postavena dřevěná replika divadla Globe také na pražském Výstavišti. Toto divadlo bylo v roce 2005 zničeno požárem.

Video Happy Birthday, Shakespeare (live s Marovým občasným bassem :-) )
před spuštěním tohoto videa vypněte, prosím, hudbu, která na našich
stránkách hraje, a to uděláte v přehrávači vpravo

sobota 26. dubna 2008

Na skok na Moravě

Tento týden jsme si zaletěli domů..byla to sice kratší návštěva, než ta předešlá a než ta příští, ale pokusili jsme se stihnout co nejvíce věcí...kromě navštěv domovů, babiček a dědečků, kamarádů a známých, jsme také zašli do kina na film Občan Havel, což se stalo hezkou podívanou. Film je skutečně zajímavý a člověk si poté uvědomí, že být prezidentem, není jen tak.. pokud budete mít možnost, určitě si na film zajděte. Níže je možné spustit trailer k tomuto dokumentu.

stránky filmu jsou na www.obcanhavel.cz

pondělí 14. dubna 2008

Divadlo SKLEP v Londýně!!!

Nedávno jsme dostali skvělou příležitost! Na webovém serveru pohyby.co.uk, který navštěvují především ti, jenž v Anglii žijí nebo se do ní chystají, se nabídla příležitost zajít si na SKLEPáky, kteří přijedou do Londýna. Neváhali jsme, koupili jsme si ticket (sice poměrně drahý, ale české divadlo je české divadlo!) a šli jsme. Představení, které hráli je nejstarším představení, které SKLEPáci hrají, a to hru a motivy divadelní hry Václava Havla a Karla Bryndy Život před sebou. V hlavní roli se představil geniální Tomáš Hanák a David Vávra. Byli úžasní, a pokud budete mít možnost si na toto představení někd zajít, určitě neváhejte.
Ve videu krátká ukázka.



Česko za hranicemi...

Občas se nám za tut dobu, co jsme v Anglii stalo, že v rozhovoru s kýmkoliv přišla řeč na nás a Českou Republiku. Tu a tam se objeví jedinci, kteří mluví ještě o Czechoslovakia (mimo jiné někde to řekl i priminister Brown), od někoho se dozvídáme, že u nás panuje stále komunismus nebo že podléháme Rusku. NO. Všichni pravděpodobně nemáme aktuální informace, takže to bez problému chápem.
Nedávno však Rebecca objednala domů jakýsi sušák na prádlo. Když jsme vyhazovali krabici od tohoto sušáku, všimli jsme si velmi zajímavé a pozoruhodné věci. Z boku krabice byla nádherná sice malá, ale česká vlajka, což v nás vyvolalo vzpomínky na domov. Česká vlajka symbolizovala to, že by pod ní měl být český návod na to, jak sušák postavit. K jakému jsme ale došli překvapení, když jsme nezačali v "českém návodu" číst "český text", ale pravděpodobně z nás tady udělali M(m)aďary...ach jo.